Umělecká díla z oceli

Při zakázce pro obec Gottmadingen a pro dobrovolnou skupinu - Agenturu pro zkrášlení lokality, byly použity následující myšlenky a techniky.

• úkol: historicky byla obec Gottmadingen známa daleko za hranicemi Bádenska díky vynikajícímu pivu z pivovaru "Bilger". Pivo bylo dodáváno v obvyklých lahvích s pákovým uzávěrem. Pivovar "Bilger" se nacházel v úzkém kontaktu s nejstarším pivovarem světa ve Weihenstephan, který každoročně své pivovarské učně posílal v létě do Gottmadingenu, neboť tamější pivovar byl vždy technicky na nejnovější úrovni. V 70-tých letech však byl Bilgerský pivovar převzat Fürsterbergem a aktivity vaření piva v Gottmadigenu byly zastaveny. Nezávislá a dobrovolná skupina Gottmadingenských občanů se o 30 let později rozhodla o postavení uměleckého díla připomínajícího velkou minulost vaření piva v Gottmadingenu. Po několik let byly shromažďovány dary, aby mohla být uspořádána mezinárodní soutěž o nejlepší umělecké dílo. Odbornou porotou byl vybrán návrh sochy ve formátu svařence, připomínající láhev s pákovým uzávěrem, z korodující oceli, nakonec stejně pomíjivé jako velká tradice vaření piva. řešení: ve spolupráci s umělcem byla vlastní kontura lahve s pákovým uzávěrem dle měřítka zvětšena na velikost sochy 5,6m a oboustranně zrcadlově autogenem vypálena. Aby kontura na plechu nebyla nenadále zakončena je dolní přechod z povrchu plechu do drážky šikmo ofrézován a připomíná tímto vývoj pivovaru Bilger. Zde došlo k nasazení jednoho z velkých frézovacích strojů, na kterém byla celá socha upnuta, aby se tento přechod mohl ofrézovat.

• úkol: umělec vnesl důležité detaily, které ze svařené konstrukce teprve vytvořily pravé umělecké dílo. řešení: švy svarů byly vypouklé směrem ven, svařeny a poté byly ručně vyleštěny tak, že v detailu objekt vypadá jako monoblok a ne jako krabice z jednotlivých plechů. Revizní víko na zadní straně bylo vsazeno do frézovaného vybrání s tenkou spárou, takže víko je opticky sotva znatelné. Tuhost sochy byla proti tlaku větru zesílena svařovanými žebry a nosníky zevnitř. Za tímto účelem však museli svářeči vstoupit do úzké sochy a tam ještě svařovat. Švy svaru musely být jednak stabilní a z druhé strany poctivě provařené, dále nesměl být viditelný vně sochy žádný účinek tepla. Solidní ukotvení na základ pomocí autojeřábu muselo být rychle proveditelné, ale nemělo pak být viditelné. Povrch sochy byl ještě po dobu 4 týdn&# před postavením speciálně ošetřován, aby vznikla rovnoměrná koroze.

Celkově je zhotovení této sochy povedená kombinace řemeslné zručnosti s nejmodernější technikou s velkými obráběcími stroji. Nakonec se na výrobě sochy ještě z rozpočtu ušetřilo, takže ze shromážděných darů se podařilo, navíc jako bonus, další zvelebení lokality!

Zpět na hlavní stránku